Fakturace do EU: reverse charge a co musí být na faktuře

Aktualizováno: 11. září 2026·Za obsahem stojí Marek Rovný, NebudBurak.cz

Máš klienta v Německu, Polsku nebo Nizozemsku a posíláš mu fakturu za práci. Faktura samotná je jednoduchá: bez české DPH a s jednou povinnou větou. Záludné je to, co se děje kolem ní. Neplátce se první takovou zakázkou stává identifikovanou osobou, má 15 dní na přihlášku a od té chvíle platí českou DPH i z části služeb, které sám kupuje v zahraničí.

Řeč je o službách pro firmy. Zboží a zákazníky bez IČO zmíníme jen tam, kde se to plete.

Nejdřív urči, o jakou fakturu jde

Všechno se odvíjí od místa plnění. U služby pro podnikatele je to podle § 9 odst. 1 zákona o DPH země, kde má klient sídlo. U služby pro soukromou osobu platí § 9 odst. 2: místo plnění je tam, kde sídlíš ty.

Pravidlo má výjimky. Služby k nemovitostem, přeprava osob, stravování, vstupné na akce a krátkodobý nájem auta mají vlastní místo plnění (§ 10 až 10d). Elektronické služby soukromým osobám v EU se zdaňují v zemi zákazníka, když za letošní nebo loňský rok přesáhnou 10 000 EUR (§ 10i). Zboží má vlastní režim (§ 64). Tyhle případy si nech posoudit zvlášť.

Co musí být na faktuře

Fakturu za službu firmě v EU vystavuješ jako daňový doklad, i když nejsi plátce (§ 28 odst. 3). Náležitosti určuje § 29. Na Janině faktuře do Mnichova (celý případ je na konci článku) to vypadá takhle:

Nulovou sazbu na fakturu nepiš. Nejde o české plnění s 0 %, česká DPH se na službu vůbec nevztahuje a daň přizná klient ve své zemi (čl. 196 směrnice). Fakturovat můžeš v eurech i anglicky, finanční úřad si ale může vyžádat český překlad (§ 35 odst. 5).

DIČ klienta: VIES před první fakturou

Přenesení daně stojí na tom, že klient je podnikatel registrovaný k DPH ve své zemi. Nejrychlejší doklad je ověření jeho DIČ ve VIES, databázi Evropské komise. Vybereš zemi, zadáš číslo a dostaneš odpověď platné, nebo neplatné. Výsledek si ulož s datem k faktuře.

U stálého klienta ověření občas zopakuj. Když DIČ neprojde, fakturu nevystavuj a požádej o správné číslo: bez něj nemáš co uvést v souhrnném hlášení a hůř dokazuješ, že fakturuješ podnikateli. U soukromé osoby by místo plnění bylo v Česku a plátce by účtoval českou DPH.

Neplátce: identifikovaná osoba od první zakázky

Neplátce se sídlem v Česku se stává identifikovanou osobou dnem, kdy poskytne službu s místem plnění v jiném státě EU (§ 6i). Pošle-li klient zálohu předem a služba je v tu chvíli jasně daná, platí to už ode dne zálohy. Výjimkou jsou služby, které jsou v zemi klienta od DPH osvobozené. Přihlášku k registraci podáváš do 15 dnů (§ 97).

Plátcem se tím nestáváš a českým klientům dál fakturuješ bez DPH. Přibude ale tohle:

• Souhrnné hlášení za každý měsíc, ve kterém službu do EU poskytneš, do 25 dnů po jeho konci (§ 102 odst. 5). Podává se jen elektronicky a služby mají kód plnění 3 (Finanční správa). Nejsnáz ho odešleš z datové schránky.
• Paušální daň ti zůstane. Podmínka „není plátcem DPH“ má výjimku právě pro registrační povinnost identifikované osoby (Finanční správa).
• Odregistrace není hned. O zrušení registrace můžeš požádat, až ti 6 měsíců po sobě nevznikne žádná povinnost: ani souhrnné hlášení, ani daň z nakoupených služeb (§ 107a, u zboží platí další podmínky).

Past na druhé straně: služby, které kupuješ

Identifikovanou osobou tě udělá i nákup (§ 6h). Stačí služba od firmy bez sídla v Česku, třeba reklama na sociálních sítích nebo licence softwaru fakturovaná z Irska bez DPH. Místo plnění je u tebe v Česku a daň přiznáváš ty (§ 108 odst. 3): obvykle 21 %, v přiznání k DPH do 25 dnů po konci měsíce (Finanční správa). Odpočet má jen plátce (§ 72), neplátce to tedy stojí peníze.

Na číslech: reklama za 4 000 Kč měsíčně znamená 840 Kč DPH navíc každý měsíc, 10 080 Kč za rok a k tomu dvanáct přiznání. V měsíci bez takového nákupu přiznání nepodáváš (§ 101 odst. 5). Kdo platí zahraniční reklamu nebo software na IČO, je tak často identifikovanou osobou dřív, než vůbec vystaví první fakturu do EU.

Hraniční situace: přes 2 miliony od jednoho klienta z Vídně

Obrat pro registraci k DPH tvoří jen plnění s místem plnění v Česku (§ 4a). Služby firmám v EU i mimo ni do něj nevstupují.

Petr programuje pro jednu firmu ve Vídni za 7 000 EUR měsíčně. Za rok to je 84 000 EUR, při kurzu ČNB 24,25 Kč za euro (10. 9. 2026) asi 2 037 000 Kč.

• Plátcem DPH se nestane, obrat v tuzemsku má nulový. Zůstává identifikovanou osobou a každý měsíc podává souhrnné hlášení.
• Na paušální daň ale nedosáhne. Pásma se posuzují podle příjmů, ne podle obratu pro DPH, a končí nejpozději na 2 000 000 Kč (Finanční správa).

Pro daň z příjmů a pojistné je eurová faktura obyčejný příjem. Co z ní zbude, záleží na výdajovém paušálu, slevách a zálohách, tak si přepočítej, kolik ti z fakturace do zahraničí zůstane po dani a pojistném.

Modelový případ: Janina první faktura do Mnichova

Jana je grafička na IČO, neplátce DPH. V dubnu 2026 dělá logo pro studio v Mnichově za 3 500 EUR. Hotové ho předá ve čtvrtek 30. 4., zálohu nechtěla. V květnu si zaplatí reklamu za 4 000 Kč, kterou jí bez DPH fakturuje firma z Irska.

Kdyby studio poslalo zálohu už v březnu, byla by Jana identifikovanou osobou ode dne zálohy, lhůta pro přihlášku by běžela od něj a záloha by patřila do souhrnného hlášení za březen.

Kdyby byla plátce, přihlášku by neřešila a fakturu by uvedla v přiznání k DPH i v souhrnném hlášení. Jako měsíční plátce do 25. 5. Jako čtvrtletní plátce, který do EU posílá jen služby, by hlášení podala s přiznáním za 2. čtvrtletí (§ 102 odst. 6). Lhůta 25. 7. 2026 připadá na sobotu, posledním dnem je tak pondělí 27. 7. (§ 33 daňového řádu). DPH z irské reklamy by přiznala a zpravidla si ji zároveň odečetla, takže by ji nestála nic. Jestli se kvůli tomu vyplatí registrovat dobrovolně, ukazují modelové příklady plátce a neplátce.

Stav k 11. 9. 2026. Zdroje: Finanční správa: souhrnné hlášení, Finanční správa: DPH v EU a identifikovaná osoba, Finanční správa: paušální daň, Evropská komise: VIES, zákon o DPH v e-Sbírce. Článek je informativní a nenahrazuje daňové poradenství.