HPP vs IČO 2026: kdy se co vyplatí
V roce 2026 se u OSVČ citelně zvedají minimální odvody, takže „IČO je vždycky výhodnější“ už fakt neplatí univerzálně. Rozdíl dělají hlavně náklady, stabilita příjmů, benefity HPP a to, jestli umíš (a chceš) řešit administrativu a rezervy.
Níže máš přehled, co se v praxi nejčastěji vyplatí – a dvě tabulky scénářů. Ber je jako orientační (u reálných lidí rozhodují děti, slevy, nemocenská, vedlejší příjmy, paušály, DPH…). Na přesná čísla je nejlepší to prohnat kalkulačkou (klidně na Nebuď Burák). Až budeš mít jasno a půjdeš na IČO, založ si na podnikání vlastní účet — třeba podnikatelský účet zdarma.
Porovnání IČO a HPP zdarma. Spočítej si, co se ti víc vyplatí — nebudburak.cz
Co je v roce 2026 důležité (čísla, co hýbou rozdílem)
HPP – odvody a daň
- Zaměstnanec odvádí 7,1 % sociální a 4,5 % zdravotní z hrubé mzdy. (Česká správa sociálního zabezpečení)
- Základní sleva na poplatníka je 30 840 Kč ročně (2 570 Kč měsíčně). (Peníze.cz)
- Vyšší 23% zdanění se řeší až u velmi vysokých mezd; hranice se odvíjí od průměrné mzdy (pro 2026 je průměrná mzda 48 967 Kč). (EY)
OSVČ – minimální zálohy 2026 (hlavní činnost)
- Minimální sociální záloha: 5 720 Kč / měsíc. (Česká správa sociálního zabezpečení)
- Minimální zdravotní záloha: 3 306 Kč / měsíc. (VZP) → Dohromady to dělá 9 026 Kč / měsíc jen na minimech (pokud ti nevyjdou vyšší zálohy).
Paušální daň 2026 (měsíčně)
Oficiální částky pro 2026: (Finanční správa České republiky)
- I. pásmo: 9 984 Kč (daň 100, důchodové 6 578, zdravotní 3 306)
- II. pásmo: 16 745 Kč
- III. pásmo: 27 139 Kč
Nejrychlejší rozhodovací mapa (bez omáčky)
HPP se typicky vyplatí, když:
- chceš stabilitu, dovolenou, nemocenskou, ochranu při výpadku,
- řešíš hypotéku / bonitu a nechceš vysvětlovat příjmy,
- nemáš moc nákladů a zároveň nemáš prostor dělat si rezervy,
- reálně by to „IČO“ bylo jen převlečené zaměstnání (to je riziko pro obě strany).
IČO se typicky vyplatí, když:
- máš vyšší fakturaci než by odpovídalo hrubé mzdě na HPP,
- umíš si uplatnit reálné náklady nebo výdajový paušál,
- zvládáš cashflow: dovolená a nemoc = 0 Kč, takže si to musíš zaplatit sám,
- chceš flexibilitu a vyhovuje ti odpovědnost.
Paušální daň se často vyplatí, když:
- spadáš do podmínek, chceš jednoduchost (minimum papírů),
- nechceš řešit daňové přiznání a přehledy (za splnění podmínek),
- a zároveň ti vychází lépe než „klasika“ (viz scénáře níž). (Finanční správa České republiky)
Tabulka 1: Minima a paušální daň 2026 (rychlý přehled)
| Režim | Co platíš měsíčně | Poznámka |
|---|---|---|
| OSVČ klasika (hlavní) – minima | 5 720 (soc) + 3 306 (zdrav) = 9 026 | minima i při nízkém zisku (typicky) (Česká správa sociálního zabezpečení) |
| Paušální daň I | 9 984 | včetně daně + pojistného (Finanční správa České republiky) |
| Paušální daň II | 16 745 | (Finanční správa České republiky) |
| Paušální daň III | 27 139 | (Finanční správa České republiky) |
Tabulka 2: Scénáře – „kolik mi zůstane“ (orientačně)
Aby to bylo férové, uvažuj dvě perspektivy:
- Pohled firmy: „Mám rozpočet X (cena práce / faktura). Co z toho vyjde na HPP?“
- Pohled OSVČ: „Fakturuju X a mám náklady Y %.“
Upozornění: Níže jsou rychlé odhady (bez všech slev/bonusů, bez přesného ročního zaokrouhlování a detailů výpočtu OSVČ). Na přesno to prožeň kalkulačkou.
2A) Firma má rozpočet (cena práce / faktura) → HPP odhad
| Rozpočet firmy Kč/měs | HPP hrubá mzda (odhad) | HPP čistá mzda (odhad) |
|---|---|---|
| 60 000 | 44 843 | 35 485 |
| 80 000 | 59 791 | 46 456 |
| 100 000 | 74 738 | 57 428 |
| 150 000 | 112 108 | 84 857 |
(Odhad počítá s běžnými sazbami a základní slevou na poplatníka; pro skutečný výpočet ber kalkulačku.) (Česká správa sociálního zabezpečení)
2B) IČO – fakturace a náklady (porovnání klasika vs paušální daň I)
| Tržby IČO Kč/měs | Náklady | IČO klasika (odhad čisté) | IČO paušální daň I (9 984) |
|---|---|---|---|
| 60 000 | 20 % | 34 659 | 38 016 |
| 60 000 | 40 % | 26 637 | 26 016 |
| 100 000 | 20 % | 56 052 | 70 016 |
| 100 000 | 40 % | 42 682 | 50 016 |
| 150 000 | 20 % | 82 793 | 110 016* |
| 150 000 | 40 % | 62 737 | 80 016* |
*U 150k/měs už často nebudeš v I. pásmu paušální daně (záleží na ročních příjmech a podmínkách), takže je to spíš ilustrace „co udělá fixní platba“, ne doporučení. (Finanční správa České republiky)
Jak to číst prakticky:
- Když máš nízké náklady (20 %) a slušnou fakturaci, IČO (a někdy paušální daň) často vede.
- Když máš vyšší náklady (40 %), paušální daň se může přestat vyplácet (protože ty náklady si „neodečteš“ – platíš fix).
- Při nižší fakturaci ti do hry vstoupí minimální odvody OSVČ a rozdíl proti HPP se rychle zmenší. (Česká správa sociálního zabezpečení)
Nejčastější past: „na IČO mám víc“ vs realita
U OSVČ si do ceny musíš dopočítat věci, které HPP řeší za tebe:
- dovolená (typicky 4–6 týdnů/rok),
- nemoc a výpadky,
- neproplacený čas (administrativa, shánění práce),
- pojištění odpovědnosti, účetnictví,
- a často i „rezerva na horší časy“.
Prakticky: když si na IČO nedáš bokem klidně 10–20 % jen na čas mimo fakturaci, tak srovnáváč na papíře vyjde hezky, ale v životě to kulhá.
Jak to rozhodnout za 3 minuty (doporučený postup)
- Zadej do kalkulačky stejný firemní rozpočet (nebo stejnou „fakturu“) a porovnej HPP vs IČO.
- Pro IČO projeď 3 varianty nákladů: 20 % / 40 % / 60 %.
- Zkus i paušální daň (I/II/III), ale jen pokud splňuješ podmínky. (Finanční správa České republiky)
- Přidej realitu: kolik dní/ týdnů ročně nebudeš fakturovat.